
Když před třiceti lety vyšly davy lidí do ulic, aby požadovaly svobodu, demokracii a dodržování lidských práv, byla to doba velkých nadějí a ohromné euforie. Hroutil se byrokratický autoritářský režim, jenž sliboval spravedlivou a plně rozvinutou socialistickou společnost, ale proměnil se v utiskující a otupující svěrací kazajku. Mnozí z těch, kteří tehdy v ulicích zvonili klíčemi, očekávali, že se jim konečně otevře možnost svobodně si plnit své sny a naplno rozvíjet svůj život. Odlesky tohoto očekávání jsou dodnes zachyceny v dobových fotografiích, filmových snímcích, vzpomínkách pamětníků a dalších pramenech. Ve stejných pramenech, které pravidelně využívají politické a ekonomické elity ke každoroční mediální oslavě, jež nám má vštípit, jak krásně a bohatě si nyní žijeme.
Problémem těchto mediálních a pouličních oslav (které jsou pro současný režim mafiánského kapitalismu tím, čím byly oslavy vítězství nad fašismem pro režim minulý) je, že neříkají celou pravdu. Zatajují pocity a osudy statisíců, možná milionů obyvatel této země, kterým listopad 1989 nic z výše zmíněného nepřinesl. Jejich očekávání a naděje nebyly naplněny. Jejich revoluce byla ukradena a zrazena.
Pojďme společně najít způsob, jak tyto křivdy napravit. Připojte se k nám 17. listopadu ve 14:00 na Náměstí republiky!
#zrazenarevoluce